LYŽÁK 2025

V neděli dne 19. 1. jsem se konečně dočkala. Hned po obědě jsem se hnána lehkou dávkou stresu vydala před naši školu, kde už čekal autobus, vedle něhož postávali moji spolužáci, stejně nedočkaví a natěšení jako já. Netrvalo dlouho a už jsme všichni jeli do obce Kovářov, připraveni prožít společně nezapomenutelný týden na lyžích. Ještě ten samý den jsme si stihli půjčit lyže. Poté jsme si museli vybalit, což se ukázalo být těžkým úkolem, poněvadž na třílůžkový pokoj připadala jen jedna malá šatní skříň. Nakonec jsem vše nedůležité nechala ve svém kufru pod postelí, čímž byl problém s místem vyřešen.

Každý den měl stejný řád: ráno kontrola pokojů, snídaně, odjezd na svah a dopolední lyžování. Pak oběd, polední klid, odpolední lyžování a večeře, po které následovalo povídání si nebo hraní her v klubovně. Po tomto celodenním programu jsem večer padala do postele nejen naprosto vyřízená, ale i šťastná z krásně prožitého dne. Změna přišla ve středu, kdy jsme místo odpoledního lyžování jeli do bazénu. Moc jsem se těšila, ale bohužel přišlo zklamání v podobě studené vody, před kterou jsme se s mými kamarádkami ani nemohli ohřát ve vířivce, protože byla věčně obsazená. Většinu času jsme tedy strávili v dětském bazénku a snažili jsme si moc nedomýšlet, proč je teplejší než zbytek bazénu. Náladu mi ale zlepšilo večerní lyžování, které jsem si opravdu užila. Ke konci už byla velká zima, takže návrat do penzionu jsem uvítala s otevřenou náručí.

Následující a vlastně i poslední den lyžařského výcviku jsme si všichni báječně zajezdili. Druhý den už jsme si jen zabalili, uklidili a jeli jsme se rozloučit s kopcem. Já a mí přátelé jsme si na závěr dali lehce předraženou horkou čokoládu a pak už nastal čas vrátit lyže, sníst poslední oběd a vyrazit k domovu. Jsem opravdu ráda, že jsem mohla tento krásný zážitek podstoupit a z celého srdce děkuji všem lidem, kteří se na něm podíleli.

Nina Bušilová 7.B